Teologický konvikt má od dob svého vzniku v roce 1990 bohatou a zajímavou historii. Původně sídlil v Litoměřicích, v prostorách bývalého kněžského semináře . Od roku 2002 se nachází v Olomouci v budově Arcibiskupského kněžského semináře. Za dobu fungování konviktu prošly jeho branami stovky studentů z celé České republiky.
Historie fungování Teologického konviktu po pádu komunistického režimu
Teologický konvikt vznikl v roce 1990 jako škola zřízená Českou biskupskou konferencí (ČBK), což umožnil tehdejší nový školský zákon, který ustanovil možnost vzniku škol zřizovaných církvemi. Podle původních plánů měl být Teologický konvikt přechodným zařízením na překlenutí několika málo let, než do kněžských seminářů začnou přicházet kandidáti z obnovených církevních gymnázií, lépe připravení na studium.
Brzy se ukázalo, že se tyto plány nenaplnily. Vývoj v celé církvi od devadesátých let ukázal na potřebu těchto přípravných ročníků ani ne jako doučovacích ústavů, ale spíše jako duchovně-formační zařízení, tedy jakýsi noviciát diecézního kněze, kde jde především o vyjasnění duchovního povolání.
Existence Teologického konviktu jako propedeutického ročníku je v souladu s dokumentem o kněžské formaci s názvem „Dar kněžského povolání. Ratio Fundamentalis Institutionis Sacerdotalis,“ který vydala v roce 2016 vatikánská Kongregace pro klérus. Můžeme říct, že česká církev (resp. ČBK) byla „průkopníkem“ v oblasti fungování propedeutických ročníků, který u nás fungoval již od začátku devadesátých let, daleko před většinou ostatních zemí. Zkušenosti v průběhu let potvrdily správnost rozhodnutí ČBK a Teologický konvikt je dnes nedílnou součástí formace diecézních kněží v naší zemi.
Teologický konvikt v Litoměřicích sídlil v budově z roku 1858, ve které byl zřízen Diecézní ústav pro hluchoněmé (Taubstummeninstitut). Činnost institutu přerušila Druhá světová válka a vzhledem k poválečnému vývoji a následnému odsunu německých obyvatel již nebyla plně obnovena. V roce 1947 byl ústav definitivně zrušen. Mezi lety 1948 a 1950 tam fungoval kněžský seminář litoměřické diecéze. Po uzavření diecézních seminářů v Československu (v českých zemích zůstal povolen jediný seminář v Praze) využívala budovu armáda.
Kněžský seminář v období totality
V roce 1953 byl do budovy z rozhodnutí státních orgánů přestěhován pražský kněžský seminář s Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultou (od roku 1966 využívala fakulta budovu bývalého probošství). Až do roku 1990 se zde připravovaly na budoucí povolání generace kněží z českých i moravských diecézí.
Interiér budovy prošel ve druhé polovině 20. století několika úpravami podle měnících se podmínek a počtu seminaristů. Stavební úpravy byly prováděny často bez jednotné koncepce a svépomocí. V posledních letech existence semináře budovu obývalo přibližně 200 seminaristů, přičemž podle hygienických měřítek byla kapacita budovy asi 90 ubytovaných. Komunistický režim naštěstí do situace nezasahoval, protože nemohl a ani neměl zájem nabídnout jinou možnost, takže seminář mohl fungovat. Po nabídce německých katolíků (zejména spolku Ackermann – Gemeinde) na financování přístavby (tzv. okál) svolily státní orgány k této stavbě.
Kvůli rostoucímu počtu seminaristů, kterým "unavený" komunistický režim na konci 80. let již nebránil tolik studovat, zůstalo po dokončení přístavby v původním domě stále asi 160 seminaristů. Tři roky před změnou politické situace (v roce 1987) došlo k celkové vnější opravě domu včetně výměny oken. Tehdy byl kněžský seminář nejlépe opraveným domem v Litoměřicích. Opravu financovala církev z vlastních zdrojů, především ze sbírek v moravských diecézích. Seminář byla jediná společná diecézní instituce a věřící rádi přispívali na výchovu budoucích kněží. Po změně politické situace v roce 1990 se kněžský seminář s fakultou vrátil do Prahy a také v Olomouci opět otevřeli kněžský seminář a teologickou fakultu sloužící pro moravské diecéze.
Založení Teologického konviktu
V uvolněných prostorách vznikl Teologický konvikt, jako propedeutický ročník společný pro všechny české a moravské diecéze. Po přestěhování konviktu do Olomouce vzniklo v objektu v září roku 2002 středisko pastoračních aktivit označované jako Diecézní dům kardinála Trochty. Dům slouží pro setkávání kněží i věřících, volné pokoje mohou využít zájemci z řad široké veřejnosti k dočasnému bydlení (například víkendové nebo prázdninové pobyty). V domě se dále nachází pastorační centrum a centrum pro mládež litoměřické diecéze.
| Teologický konvikt v Litoměřicích - vývoj počtu studentů (1990 - 2002) | ||
| Ročník | Počáteční stav | Úspěšně dokončili |
| 1990/1991 | 54 | 53 |
| 1991/1992 | 65 | 61 |
| 1992/1993 | 73 | 73 |
| 1993/1994 | 63 | 63 |
| 1994/1995 | 42 | 42 |
| 1995/1996 | 56 | 54 |
| 1996/1997 | 70 | 70 |
| 1997/1998 | 61 | 59 |
| 1998/1999 | 52 | 48 |
| 1999/2000 | 51 | 48 |
| 2000/2001 | 27 | 27 |
| 2001/2002 | 34 | 33 |
Teologický konvikt v Olomouci
Budovu bývalého kněžského semináře v Litoměřicích využívali bohoslovci (a předtím armáda) intenzivně desítky let. I přes rekonstrukci v roce 1987 byl komplex v roce 2001 ve špatném technickém stavu. Na nezbytnou generální rekonstrukci chyběly finanční prostředky. Proto Česká biskupská konference rozhodla o přemístění Teologického konviktu do Olomouce. Teologický konvikt tam od září roku 2002 sídlí v budově Arcibiskupského kněžského semináře, který nabízí dostatečně velké a nevyužité prostory. Studenti zde mají vlastní kapli, ubytovací prostory, jídelnu, učebnu a další místnosti.
KAM DÁL?
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Co je to Teologický konvikt? Kdo jej zřizuje, kde se nachází a k čemu slouží? Základní informace o účelu propedeutického (přípravného) ročníku.
PROGRAM A STUDIUM
Nahlédněte pod pokličku Teologického konviktu. Nejen pro zájemce o studium nabízíme základní informace o fungování zařízení, pravidelném programu a studiu.
PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ
Vnímáš povolání ke kněžství? Samotná cesta do kněžského semináře vede právě přes Teologický konvikt. Přečti si základní informace o průběhu přijímacího řízení.